Přihlásit

bezpecnost

Dotáhni si pás

24.8.2016

S nesprávným použitím bezpečnostním pásů na řidiče i spolujezdce číhá za jízdy skutečné nebezpečí. „Bezpečnostní pás musí být vždy dotažený k tělu tak, aby mezi ním a pásem nebyla zbytečná mezera. Povolený pás nás totiž zachytí pozdě a než se tak stane, letíme proti vybuchujícímu airbagu,“ upozorňuje Martin Farář, šéf BESIPu. Pás by v žádném případě neměl vést kolem krku, jeho výšku je potřeba nastavit tak, aby vedl přes rameno. Jinak nám hrozí zbytečné poranění krku.

Často si kvůli pohodlí na dlouhé cestě sklápíme na sedadle spolujezdce opěradlo, řada lidí tak dokonce spí a odpočívá. „Taková poloha je nebezpečná, protože hrozí, že při nehodě, ale také už při prudkém krizovém brzdění, se naše tělo pod pásy prosmýkne. A když ne, tak nás pás nezachytí tak, jak má, tedy na hrudníku a za boky, a hrozí další zranění,“ upozorňuje Martin Farář. „Samozřejmě, určitá míra pohodlí je na dlouhé cestě pochopitelná, ale nic se nemá přehánět, a měli bychom mít na paměti naše bezpečí. Opěradlo si tedy mírně sklopíme, ale neměli bychom jít do extrémů, a vždy si zkusme představit, kde a jak nás pás případně zachytí. Myslet si, že se stihneme posadit nebo jakkoliv upravit svoji polohu těsně před nárazem je naivní.“

Zvýšení hmotnosti těla při havárii v rychlosti 50/90/130 km/h

Hmotnost těla HMOTNOST PŘI RYCHLOSTI 50 km/h HMOTNOST PŘI RYCHLOSTI 90 km/h HMOTNOST PŘI RYCHLOSTI 130 km/h
30 kg 424,7 kg 764,5 kg 1104 kg
50 kg 707,9 kg 1274,2 kg 1840,5 kg
80 kg 1132,6 kg 2038,7 kg 2944,8 kg
100 kg 1415,8 kg 2548,4 kg 3681,1 kg

Vzadu není ložnice

Zatímco na předních sedadlech bezpečnostní pásy v drtivé většině používáme, vzadu je jejich použití daleko méně běžné.  „Často je to falešný pocit bezpečí, který nás vede k tomu, že vzadu se nám nemůže nic stát. Naopak! Už při krizovém brzdění poletíme vpřed. I malé dítě o váze 10 kilogramů má při nárazu v rychlosti 50 km/h váhu 140 kg a působí na něj přetížení 14 G! Žena vážící 60 kg pak bude mít hypotetickou váhu 850 kg! Nikdo se bez pomoci pásů nedokáže udržet na místě. Letí nekontrolovaně vpřed. Buď jeho tělo zajede pod přední sedadla, přičemž si doslova rozláme nohy na kousky, nebo poletí přes přední sedadla, svojí vahou těžce zraní cestující vpředu a může vyletět předním sklem z auta,“ varuje před hrozivým, ale reálným scénářem Martin Farář. Především bych chtěl varovat rodiče, že i dítě, ať mu chceme cestu jakkoliv usnadnit, musí být i v sedačce dostatečně upoutáno. Tím, že mu chceme udělat pohodlí a pásy povolíme, mu vlastně můžeme v důsledku ublížit.“

Spaní na zadních sedadlech vleže podél je pro řadu lidí na dlouhých cestách naprosto běžné. Často takto necháváme spát také děti. Spící uvolněný člověk je pak už při pouhém prudkém brzdění doslova loutkou a nekontrolovaně se pohybuje po interiéru a hrozí, že svým nekontrolovaným pohybem zraní ostatní. Nejsou vzácné případy, kdy nepřipoutaný cestující doslova pozabíjel ostatní připoutané spolucestující a sám přežil. Bývá to často v případech, kdy se auto dostane mimo silnici a takzvaně do kotrmelců. V době dovolených jsme v autě nejčastěji se svými nejbližšími, o to tyto případy bývají tragičtější,“ varuje Martin Farář.

Tři otázky pro…

S tím, jak se dělání pohodlí promítá do následků nehod, se setkávají záchranáři a odborníci prakticky každý den. S otázkami jsme se tentokrát opět vydali za záchranářem Bořkem Bulíčkem ze záchranné služby Trans Hospital a zároveň za Karlem Mulačem, členem týmu Výzkumu dopravní bezpečnosti společnosti Škoda Auto.

BESIP: Co se stane v případě nehody, pokud budeme mít nohy na palubce, v níž je umístěný airbag?

Bořek Bulíček: Může dojít k poranění dolních končetin. Když je to po nárazu do pevné překážky, dojde k vykloubení končetin a nohy z těla mohou doslova vystřelit ven. Většinou na to ti lidé umírají, bývá to smrtelné zranění.

BESIP: S čím se ještě záchranáři po nehodě z hlediska pohodlí setkávají?

Bořek Bulíček: Někdy stačí, že mně spadne jídlo za jízdy do klína, nechci se umazat, ztratím soustředění a do někoho nabourám. Pak přicházejí v úvahu opařeniny, pokud se poliji horkou kávou, a na to stačí i malá rychlost nebo přibrzdění. A pak samozřejmě také může dojít k vážným nehodám při kouření, když nám nedopalek spadne na sedačku a začneme ho hledat.

Když k nehodě přijedeme, ne že bychom viděli přímo jídlo na čelním skle, ale občas se nám lidé přiznají, že jim spadl nedopalek cigarety, nebo že se polili limonádou, něco jim upadlo, a oni se proto sehnuli. Vysypali si jídlo do klína, a tak podobně, přejeli do protisměru, což bývají nehody s fatálními následky, nebo narazili v koloně do auta před sebou. Stává se to dost často, protože tady u nás, když jedete autem, můžete si všimnout, že hodně lidí za jízdy popíjí, jí, pije kávu, kouří. Myslím si, že nehod kvůli telefonování v autě je minimálně, daleko víc nehod způsobí jídlo a cigarety v autě.

BESIP: Co, když se spolujezdec rozhodne lehnout si na zadní sedadlo a odpočívat. Nebo si sklopit přední sedadlo a udělat si pohodlí. Co se v takovém případě při nehodě může stát?

Bořek Bulíček: Při nárazu do pevné překážky, do stromu, do zdi, do jiného vozidla před sebou, se z člověka stává střela, která se doslova protlačí mezi sedačkami a opěrkami a vystřelí ven předním oknem, což mu způsobí vážné zranění nebo smrt. Když začne auto prudce brzdit a nedojde k nárazu, člověk spadne mezi sedačky. Záleží na tom, o jaké auto jde, ale hrozí zranění krční páteře, zlomeniny horních nebo dolních končetin, nebo běžné odřeniny. Záleží na tom, v jaké se to stane rychlosti, jak prudce se brzdí.  A při nárazu, pokud leží v přední sedačce, pás ho neochrání.  Spolujezdec, dá se říci, také může vystřelit předním oknem ven.

borek bulicek

BESIP: Jaké máte zkušenosti s tím, když si spolujezdec udělá pohodlí na předním sedadle, sklopí ho za jízdy a zároveň si položí nohy na palubní desku?

Karel Mulač: Měli jsme takovou konkrétní nehodu, kde se posádka vracela z dovolené. Manželka si dělala pohodlí, sklopila si sedačku a nohy měla na přístrojové desce. Vozidlo narazilo, tělo bylo vrženo dopředu, a začaly fungovat zádržné systémy vozu. To znamená, aktivace předpínače bezpečnostního pasu a airbag. Pro takovou polohu to ale není konstruované. Tělo šlo dopředu, a po aktivaci airbagu byly nohy vrženy proti tělu. Došlo ke kontaktu kolen s obličejovou částí a šlo o smrtelné zranění.

BESIP: Teď technická otázka, v jaké rychlosti vlastně airbagy vybuchují?

Karel Mulač: Aktivace airbagů záleží nejen na rychlosti vozu, ale také na druhu překážky, do které auto narazí. To znamená, že řídící jednotka pracuje s algoritmem, který vyhodnotí průběh zpoždění vozidla, a tak se to může stát při pomalé rychlosti do pevné překážky, jako je třeba zeď, ale pokud narazíme třeba i ve sto třiceti do svodidel, auto po nich sklouzne, neznamená to, že se automaticky aktivuje airbag. Nedá se to tedy jednoznačně říci.

BESIP: A pokud například nabouráme z nepozornosti v koloně do auta před sebou?

Karel Mulač: Počítá se i deformační zóna zádi toho bouraného vozu, část energie se tam také pohltí. Pokud jde o takovýto náraz, řekl bych, že se airbag může aktivovat asi tak kolem 50 km/h. Dráha při nárazu je daleko delší, než když vozidlo narazí do pevné překážky.