Přihlásit

Michaela Černá

Funkční oblečení může patřit i do kanceláře!

27.8.2014

Michaela Černá žije s manželem a dvěma malými dětmi ve Staré Huti u Dobříše. Tři roky studovala inženýrskou informatiku na Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni a následně pracovala jako testanalytik v oblasti výpočetní techniky. Když se jí narodil syn, začala si přivydělávat jako instruktorka plavání kojenců a batolat v Rodinném centru Amálka. Po narození dcery vedle plavání začala rozvíjet svůj vlastní byznys na výrobu funkčního oblečení Vlna na tělo.

Proč jste se rozhodla pro vlastní podnikání? Co pro Vás bylo bezprostředním impulsem stát se podnikatelkou?
Vlastně jsem původně neuvažovala o tom stát se podnikatelkou. Když se mi narodila dcera, rozhodli jsme se vyzkoušet klasické pleny. Četla jsem různé informace o tom, jak se to dělá dnes, protože doba igelitu přes látkové plenky už minula. A tím jsem se poprvé setkala s vlnou, konkrétně s vlněnými svrchními kalhotkami. Dají se přes látkovou plenku a ochrání další prádlo před promočením, protože samy natáhnou vlhkost a dál ji nepustí. Naprosto nadšená jsem byla z poznání, že kalhotky se nechají pouze uschnout a použijí se znova. Dítě je počůrá a já to nemusím prát? To jsem musela vyzkoušet. Kalhotky opravdu byly cítit pouze po ovečce, stejně jako nová nepoužitá vlna. Tehdy mě napadlo, že bych ráda nosila oblečení, které by mělo podobné vlastnosti. Oblečení, ve kterém se můžete zpotit, a ono nebude tím potem cítit. A protože kancelářské oblečení z vlny není na trhu, což mi přijde škoda, rozhodla jsem se ho nabídnout sama.
Další motivací pro mě byla určitě časová svoboda. Když má člověk děti, vnímá čas úplně jinak. Dříve mi například vůbec nevadilo, že jsem v práci přes noc. Dnes už by to nešlo. Navíc v místě mého bydliště práce v oboru IT není a dojíždění do Prahy znamená problém s umístěním dětí do školky. Nestihla bych se vrátit domů, než školku zavřou.
Takže vlněné oblečení?
Ano. Vlna hřeje i mokrá, má dobré termoregulační vlastnosti (drží teplotu těla), nenasákne pachy, je antibakteriální, a pokud se použije správný typ vlny, tak ani nekouše. Je ideální pro přechody mezi různými teplotami. V horku se v ní tolik nepotíte, v chladu hřeje. Není cítit potem a na první pohled může vypadat stejně jako například bavlna.
Jak to myslíte, že vlna může vypadat jako bavlna?
Laik to nepozná, úplet z vlny a bavlny je na pohled velmi podobný.

Damske_pulrukav_Kristynka (533x800)
Takže funkční oblečení? V čem tedy přesně spočívá Váš podnikatelský nápad?
Myslím, že vlněné oblečení těchto kvalit by ocenili lidé v kancelářích. Sama jsem pracovala v kanceláři skoro devět let. Občas mi vadila klimatizace, jinde zase horko. No a propocení spolupracovníci? Asi netřeba popisovat.
Zjistila jsem, že vlněná funkční trička z pružného úpletu jsou dostupná. V nabídce jsou ale spíše výrobky sportovního vzhledu. Co třeba tkanina na pánskou košili? Nenašla jsem takovou látku, ale vyrobit ji určitě lze. Pravděpodobně ji dnes nikdo nevyrábí proto, že stroje na tkaní bavlny vlnu roztrhají. Vlna není tak pevná v trhu jako bavlna, přesto bude určitě možné tkaninu vyrobit.
Nebojíte se, že Vám nápad někdo ukradne?
To je možné. Ale pokud dva dělají totéž, není to totéž, proto se konkurence nebojím. Moje motivace je, že takový produkt chybí na trhu a na to nyní reaguji. Až se objeví konkurence, budu reagovat na ni. Navíc, dokud jsem na rodičovské dovolené, mám možnost zjistit, jestli o moji práci bude zájem. Pokud všechno půjde dobře, můžu se projektu naplno věnovat i po mateřské. V opačném případě se může proměnit alespoň v přivýdělek při jiné práci.
Zdá se, že uskutečnění Vašeho plánu bude vyžadovat náročný výzkum a vývoj…
Ano. Přihlásila jsem se na textilní fakultu do Liberce. Studium je na tři plus dva roky, čili přesahuje dobu, kdy budu doma s dětmi. Ale každé vzdělání je přece dobrá investice, i kdyby nakonec nemělo sloužit původní podnikatelské myšlence. Škola mi navíc může být prospěšná pro podnikání i dříve, než studium dokončím. Těším se na kontakt s vyučujícími, kteří mi snad poradí ohledně výroby nebo třeba shánění dodavatelů materiálu. S tím mám v současné době největší problém.

Damske kojici_Kristynka (533x800)
Počkejte, takže Vy vyrábíte funkční vlněné oblečení už dnes, i když ještě nemáte látku vhodnou pro výrobu kancelářského oblečení?
Přesně tak. Moje vize je nabízet širší škálu oblečení z vlny, než nabízí stávající konkurence. Než se dostaví výsledky výzkumu, ráda bych nabídla trička s límečkem, halenková trička nebo dětské oblečení z vlněného úpletu.
Zatím vše zajišťuji dodavatelsky. Časem bych chtěla zaměstnávat vlastní švadleny, ale to je hudba budoucnosti.
Máte nějakou zkušenost s výzkumem, například ve svém původním oboru?
Ne, moje akademické zkušenosti jsou zatím pouze studijní. Ale nebojím se toho (smích).
Co Vás aktuálně ve Vašem podnikání brzdí?
Většina dodavatelů se mnou odmítá jednat o dodávkách malého množství látky. Nemám peníze na nákup na sklad, ani skladovací prostory, navíc v počátku podnikání, kdy ověřuji zájem trhu, mi nepřijde rozumné brát si půjčku. Když už je některý dodavatel schopen nabídnout menší množství látky, nárůst ceny je 100 nebo i 150 procent.
U jediného dodavatele, který je ochoten prodat i menší množství látky, se musím přizpůsobit jejich výrobnímu programu. Když aktuálně potřebují modrou barvu, nabízejí pouze modrou látku. A když mě klient požádá o černou, musím počkat třeba dva měsíce. Vážím si jejich spolupráce, ale pro mě to není ideální.
Jak dosáhnete konkurenceschopné ceny v malovýrobě?
Pokud neseženu dodavatele, který mi bude ochotný prodat látku za rozumnou cenu v menším množství, budu si muset vlnu vyrobit zase dodavatelsky. Je to složitější cesta, ale cenově to vychází mnohem lépe.
Nebudu asi levnější než velké tuzemské textilky, ale než dovoz ze zahraničí ano. Při velmi vysoké kvalitě samozřejmě. Kvalitu neovlivňuje ani tolik pokročilá technologie velkovýroby jako to, kde ovečka, na které vyrostla vlna, žije: z teplých oblastí jako Austrálie či Nový Zéland vlna nebude kousat, kdežto když ovce vyroste u nás… Jde o to, že čím je vlákno tenčí, tím je výsledná vlna méně kousavá.
Navíc se stále jedná o produkty, které na trhu zatím nejsou.
Kdo je Váš zákazník?
Jako základní (první) produkt jsem se rozhodla vyrobit tričko s límečkem a nabízet jej jako firemní stejnokroj s logem malým firmám u nás v okolí. Tahle volba se ukázala jako nejjednodušší, protože se bude šít tentýž výrobek jedné barvy. Výhodné je to i ekonomicky.
Musím začít jedním produktem, pak se rozhodnout kudy dál. Pokud všechno půjde dobře, další cílovou skupinou by mohly být školky a lesní školky (pokud je stát nezruší) – vlněné prádlo je podle mě pro děti to nejlepší. Už nenastydnou proto, že je paní učitelka neposlala převléknout si vlhké oblečení.
Z čeho to šijete dnes?
Používám materiál od tuzemského dodavatele. Je kvalitní a prodají mi jej v malém množství. Bohužel se musím přizpůsobovat jejich výrobním plánům.
Jednu látku jsem si nechala vyrobit dodavatelsky z příze, ale došlo ke komunikačnímu šumu s prodejcem. Může za to i moje nezkušenost. Výsledkem bohužel je, že látka je nepoužitelná a leží mi na půdě.
Které výzvy jste při budování vlastní firmy musela řešit?
Hlavní výzvou bylo stanovit si „startovní produkt“, se kterým začnu. Potom sehnat kvalitní švadlenu a především látku; to je problém, který jsem stále nedořešila a musím hledat dál.
A samozřejmě zkombinovat práci s rodinou. Zatím jsem firmu pojala tak, že prioritou jsou pro mě děti a rodina, podnikání se věnuji, když na to mám čas. Až půjdou děti do školky a mě skončí rodičovská dovolená, budu potřebovat více vydělávat, což nepochybně změní můj úhel pohledu.
Máte web?
Kovářova kobyla chodí bosa. Znáte to, jsem ajťák, a tak pochopitelně web nemám (smích). Ne, je to jinak. Webovou presentaci mám připravenou, ale nechci ji v tuhle chvíli spouštět: nabízet velmi omezený sortiment by nepůsobilo důvěryhodně – a nic jiného ve skutečnosti nemohu nabídnout. Takže pro tuhle chvíli jsem ráda, že ušetřím těch pár stovek za webhosting a stránky přijdou, až k tomu moje podnikání dospěje.
V roce 2013 jste se zúčastnila vzdělávacích kursů pro ženy podnikatelky v rámci projektu PROFI ŽENA – střední Čechy. Co Vás na kurzech nejvíce zaujalo a jak konkrétně Vám pomohly ve Vašem osobním rozvoji a rozvíjení Vašeho podnikání?
V rámci PROFI ŽENY jsem se zúčastnila například kursu Základy podnikání, kde jsem se dověděla spoustu důležitých věcí, které bych neměla jako podnikatel opomínat. Dostali jsme odkazy na zdroje informací, které kdyby měl člověk hledat sám, stráví tím spoustu času, který takhle může využít mnohem efektivněji.
Celkově jsem byla z kursů nadšená. Než jsem se přihlásila, byla jsem spíše skeptická, protože školení byla nabízena bezplatně. Řekla jsem si, že nemám co ztratit a i z případného nekvalitního vzdělávání si jistě něco odnesu. Byla jsem ale víc než příjemně překvapená. Nejen praktickým a užitečným obsahem, ale hlavně týmem lektorů – ti lidé, kteří školí v rámci PROFI ŽENY, jsou prostě takoví „hnači“ – a to vás žene dál v tom, co děláte. Účast na kursech pro mě byla velmi silným impulsem pustit se do budování svého podnikání s novou vervou.
Dále jsem se zúčastnila kursu Manažerkou vlastní firmy a kursu Prezentační a komunikační dovednosti. Na tom mě zaujala zpětná vazba, kterou jsme získávali díky nahrávání našeho projevu na kameru. Lektorka Jitka Dobešová je velmi pozitivní člověk. Měla jsem z ní skvělý pocit: že věří tomu, co dělám. Když vás někdo ve vašem snažení podpoří, dělá se všechno hned snáz.
Doporučila byste ostatním ženám, které stojí na profesní křižovatce, aby se rozhodly pro soukromé podnikání?
Pokud mají chuť, tak určitě ano. Ale nemusí to být cesta pro každou ženu. Každý si musí pro sebe srovnat, jestli se chce na sto procent věnovat svým dětem nebo jestli potřebuje únik do nějakého svého světa bez dětí. Já jsem se svými dětmi velmi ráda. Ale ráda taky občas „uteču“ někam jinam, do světa dospělých.
I kdybych měla s podnikáním na konci rodičovské dovolené skončit, považuji za velké plus, že mi podnikání umožňuje po celou dobu nepřestat trénovat hlavu (smích).
Jak vnímáte úlohu začínajících podnikatelů v kontextu aktuální ekonomické situace v České republice?
Myslím, že máme velké štěstí, že žijeme v době, kdy může podnikat každý, kdo chce. Vždycky budou existovat nějaké vnější okolnosti, na základě kterých se můžu rozhodnout, že teď není ten správný čas podnikat, že třeba až za pár let, až k tomu budou vhodnější podmínky. Ale kdo mi to dopředu řekne? Nikdo. Proto pokud mám nápad a chuť do podnikání teď, tak nevím, na co bych měla čekat!

Detske_Kacka (533x800)



Vaše komentáře

Email (nebude zveřejněn)