První dojmy
Po usednutí do modelu 159, který se svými parametry řadí do vyšší střední třídy, na vás okamžitě dýchne sportovní duch vozu. Budíky a ovladače prostředního panelu, jež ladně přecházejí do opěrky pravé ruky, jsou jemně natočené směrem k řidičce a dávají tak dávají jasný pocit, kdo je paní vozu. Kulatý tvar všech ukazatelů připomíná tradici předchozích řad Alfy Romeo, třeba na předchůdkyni 156.
Projížďka může začít. Po stisknutí tlačítka Start se pod kapotou rozvrní motor, který byl v mém případě dieselový a měl obsah
Samotná jízda v mé stopadesátdevítce byla však ryzí radost. Volant příjemně padne do ruky, motor se chová velice pružně a automatická převodovka se stará o komfort jízdy bez řadicí páky. Zajímavě je vyřešená klenutá podlaha – podlaha je u pedálů níže než u okraje sedadla, čímž máte ještě víc pocit, že vás auto obtéká – je šité přímo na vás. Musím pochválit velkorysá zpětná zrcátka, kde jsem měla slušný přehled o dění za mnou, při jízdě v noci mě žádné auto za mnou nemohlo oslňovat, neboť vnitřní zpětné zrcátko se automaticky přizpůsobí síle okolního světla.
Vzhled
Robustní linie auta v čele s agresivně vyhlížející přední maskou zaručují, že si své auto jentak s jiným nespletete. Béžový interiér podle mne autu slušel, nelze ale popřít, že je náchylný k rychlému zašpinění. Interiéru auta však chybí odkládací plochy. Např. při vjezdu do parkovacího domu, kde musíte hned někam založit parkovací lístek, byla tato maličkost doslova nemožná. Na sedadlo spolujezdce jedině, nebo dokonce na tachometr. Když jsme u toho parkování – v tom spolehlivě napomáhá parkovací asistent, který frekvencí výstražných pípnutí napomáhá k přesnému zaparkování bez škrábaců. Těch by na alfičce bylo opravdu škoda. Kde mi však asistent chyběl? Při signalizaci vzdálenosti vpředu – což je stejně důležité, avšak asistent byl v mém modelu Alfy pouze pro signalizaci vzdálenosti vzadu.
Jízda po dálnici
Jízda po dálnici je s Alfou Romeo opravu požitkem, při volné dálnici k ještě většímu komfortu napomohl tempomat. Musím se ale přiznat, že jeho zapnutí byl docela hlavolam, bez nakouknutí do manuálu se to neobešlo. Jedna páčka nahoru a druhou přidržet po dobu jedné sekundy – koho by to napadlo? Podobně tomu bylo i s ovládáním zadního stěrače a cyklovače předních stěračů. Je pravda, že v Itálii asi tolik neprší, během slunných dnů se něco takového řešit nemusí, odpusťme to tedy italskýcm technikům.
Při vyšší rychlosti, kdy odpor vzduchu přecejen zvýší hladinu „hluku“ v autě jsem ocenila , že se rádiu automaticky zvýší hlasitost, takže je stále skvěle slyšet. Ve stotřicítce, kterou lze jet na českých dálnicích, však rozhodně žádný hluk neruší, jízda je opravdu požitek a relax. Pro vyšší rychlost jsem si „zajela“ do Německa, abych trochu auto protáhla.
Závěr
Alfu Romeo 159 Sportwagon bych s chutí doporučila těm, kdo od auta očekávají skvělé jízdní vlastnosti, požitek z jízdy, chtějí se odlišit od ostatních a jsou ochotni přimhouřit oko nad praktičností vozu. Ačkoli jde o kombi s velkým zavazadlovým prostorem, rodinu s dětmi bych alfou nevozila. Stopadesátdevítka je skvělé auto pro dovolenou ve Španělsku ve dvou, dlouhé cesty jsou pro toto auto jak dělané. Hledáte-li sportovního kombíka do miliónu korun se skvělým motorem a přitom chcete zvolit stylovější vůz než auta německé provenience, bude pro vás Alfa Romeo 159 Sportwagon tou pravou volbou.
Testovala: Sabina Kvášová
Parametry testovaného vozu:
Motor: 1,9 JTD (Turbodiesel) Q-tronic (automatická převodovka)
Bezpečnost: 9x airbag, brzdový asistent, ABS a další prvky aktivní bezpečnosti* , bi-xenonová světla. EuroNCAP: *****
Komfort: El. Stahování okének v předu, vzadu, el.vyhřívaná zpětná zrcátka, vyhřívaná sedadla, umístění ovládání telefonu a radia na volantu, dvouzónová klimatizace.

.jpg)











.jpg)