Čtenářkám magazínu Žena v autě musíme prozradit, že jste nedávno převzala klíčky od modelu Range Rover Evoque a stala se ambasadorkou tohoto modelu. Evoque jste si navíc mohla navrhnout, tak aby vám plně vyhovoval. V současnosti jste vedle herectví známá také jako módní návrhářka, jaké to však bylo navrhnout si AUTO podle svých představ? Kolik času jste nad tím strávila?

Bylo to docela veselé, protože původně jsem si myslela, že mým úkolem bude opravdu navrhnout auto, interiér a barvy karoserie opravdu tak, jak chci jen já. Vymyslela jsem neuvěřitelné množství nesmyslů a pak se dozvěděla že se jedná o takzvanou personalifikaci, což znamená že si z daných možností vyberete tu, která vám nejlíp vyhovuje a nejvíc se vám líbí. Takže jsem zahodila obrázky a sestavila si auto svých snů. A netrvalo to dlouho, jen hodinu.

Co jste si v Evoque přála všechno mít? Bez čeho se v autě neobejdete?

Možná bych měla upřímně odpovědět, že jsem spíš ani netušila, co všechno je možné v autě mít. Považuju ho za počítač obalený autem. Každý den vlastně objevuju nějakou novou funkci a je to fascinující. Dá se například ovládat hlasem a to jak navigace, tak například telefon. A když do auta nastoupím, nemusím hledat ani klíčky ani telefon, protože auto se startuje jen čudlíkem a můj iphone se okamžitě automaticky propojí se systémem evoque a já už jen točím volantem. A naprosto dokonalý je soundsystem Meridian. Má 10 reproduktorů a když si opravdu něco osolím, tak se klepe celé auto. No a ten motor – s tím už si taky rozumím. Když jezdím s dětmi jsem naprosto vzorová řidička, ale jak jedu sama s muzikou, tak mi ten pedál vpravo neustále něco našeptává. Jako šlápni na mě! Zmáčkni mě a tak...

Rozhodují podle vás při výběru auta emoce nebo rozum? Stav účtu a s ním spojené emoce. Jak jste se za měsíc ježdění s Evoque sžila? Jak se v něm cítíte?

Asi je to vidět v předchozí odpovědi, ale i můj syn mě odhalil. Ze začátku jsem měla pocit, že Evoque není úplně rodinným autem a říkala jsem si, že to musím rozmyslet. A jednou po jízdě, kdy jsem vyzkoušela ovládání hlasem, jsem jela do školy a nadšeně synovi vyprávěla a předváděla, co dalšího můžeme používat, a on se jen tak usmíval a pak se zeptal: "A pořád si myslíš, že si ho nenecháme?" Prostě mě prokouknul.

Koho nejčastěji v autě s sebou vozíte? Nemluví vám do řízení? Co všechno převážíte?

Protože jsem si vybrala do auta světlé kožené potahy, vyhlásila jsem v žertu, že děti do něj aspon týden mají zákaz vstupu. Ale první, koho sem vezla, byl Bruno a pak hned Stella. A nejčastěji vozím právě je. Manžel má svoje auto a tak si ho řídím jen já a občas páni SOS .-).

Jezdíte autem ráda na výlety? Zažila jste tento rok nějaký pěkný? Kde se vám to líbilo?

Hned první jízda Evoquem vedla do Mnichova na natáčení. Jela jsem o trochu dřív a cestu si opravdu užívala. Asi každý zná (ne každý se přizná) ten pocit, když někde zastavíte s novým autem. A pak se k němu vracíte a jste tak lehce napýření. To jsem si užívala, protože je nutné říct, že Evoque opravdu budí pozornost. A jinak často jezdíme s dětmi za Prahu, kde ale auto odkládáme a chodíme pěšky.

Některé řidičky v období zimy odkládají klíčky od auta. Důvodem je jejich strach ze smyku, náledí, apod… Jak zvládáte jízdu v zimním období? Tfuj, tfuj, tfuj, ale celkem dobře. Když jsem byla poprvé těhotná, projevovaly se moje hormonální změny i tím, že jsem tak nějak neměla z ničeho strach. Dívala jsem se na horory, chodila v noci sama a mimo jiné, jakmile napadl sníh, vyjela jsem na Strahov na parkoviště a tam velmi odhodlaně a dravě trénovala smyky. Jezdilo nás tam občas i víc a ke kolizi nedošlo. Takže vím určitě co se s autem ve smyku děje a nepanikařím. A klíčky od auta teda rozhodně neodložím!

Přejeme Aňě šťastné kilometry a děkujeme za rozhovor