Ford S-Max je na první pohled auto, kterému sluší dodat charakteristika „ rodinný vůz se sportovním (mužským) duchem“. Tak bylo projektováno. Zaznamenává to velká část pozitivních recenzí a neuniklo to ani nám. Nejdříve zaujme jeho velikost, především výška, a potom pocit prostoru, který na vás čeká uvnitř tohoto rodinného vozu. S-Max patří mezi auta, která nejsou k přehlédnutí. Nepůsobí ale v žádném případě neladně a hromotlucky jako nějaká vylepšená dodávka, naopak si vás získá štíhlostí a protáhlými liniemi. Litá kola, přední maska a zejména otvory, o kterých jsme si myslely, že jsou na sání vzduchu u předních kol (je to jen designérský prvek) mu dodávají dojem dravce, což mají rádi hlavně páni řidiči. Zvenčí je zkrátka S-Max pohledný a elegantní.
Po pohodlném nasednutí zjistíte, že dojem z vnitřku je mnohem střízlivější. Žádné vychytávky v designu palubní desky se nekonají, nevadilo nám to ale ani trochu. Ocenily jsme tvar sedaček, jejich nastavitelnost, i výhled do stran, kde jsme s obavami čekaly víc mrtvého prostoru. Interiér je sice až spartánsky prostý, ale rozhodně nebudete trpět dojmem, že je to na úkor provedení jednotlivých prvků. S tím jsme byly spokojeny. Trochu práce jsme měly s palubní elektronikou, hlavně s rádiem, ale na řešení téhle hádanky jsme si už zvykly. Proč dělat jednoduše to, co jde složitě? Seznamovat se s některými triky až během jízdy však rozhodně nedoporučujeme.
Tlačítka na volantu si ovšem pochopitelností, přehledností a jednoduchostí ovládání zaslouží jedničku.
Během jízdy jsme nejprve musely pochválit šestistupňovou automatickou převodovku Powershift. Při rozjezdu i během celé cesty fungovala naprosto perfektně, přesně podle potřeby situace. Opravdu si nás získala. Volant poslouchal citlivě a přesně stejně jako brzdy. Zaujala nás zajímavě řešená ruční brzda, trochu připomínající tělocvičné nářadí nebo obrácený třmen. Je to bonbónek interiéru.
V Česku především po klasické silnici, v Rakousku naopak hlavně po dálnici, tak vypadala naše trasa do cíle ve Schladmingu. Při průměrné rychlosti 82 km jsme měly spotřebu 6,4 l. A to se nám také líbilo.
Dítě na zadním sedadle ocenilo odkládací stolek. Všechny lyžařské potřeby jsme snadno umístily dovnitř, protože sedačky se daly snadno sklopit. S jejich úplným vyjmutím se asi nepočítá. Při vyzkoušení třetí řady sedaček jsme na jedné straně musely potvrdit, co jsme si přečetly i jinde: pokud budete usazovat dozadu trpaslíky, bude se jim sedět dobře, jinak narazíte na problém. Klasická pětice pasažérů by však neměla při cestě bez lyžařské výbavy trpět .
Zadními dveřmi jsme do nákladového prostoru umístili všechno, co jsme potřebovali. Při
manipulaci se zavazadly jsme ocenily dostatečnou plochu při jednom složeném zadním sedadle i to, že auto nemá zadní práh, takže jsme při přezouvání bot na parkovišti pod sjezdovkou mohly pohodlně použít okraj zavazadlového prostoru jako lavičku.
Cena testovaného vozu je 951 390 Kč, při troše štěstí jej ale můžete získat i za akční cenu skoro o 200 000 Kč levněji.
.gif)







.jpg)